Ratanový nábytek má tolik svých příznivců i proto, že jeho ošetřování je nenáročné. Prach z něj odstraníte pomocí antistatické prachovky nebo měkkého kartáče, můžete ho omýt měkkou houbičkou s přídavkem saponátu a pak nechat volně oschnout.

Ratan pochází z Indonésie - ze země, která pěstuje asi 80 % jeho světové produkce.
Na rozdíl od bambusu, který roste většinou jako strom, ratan je popínavá rostlina, podobná stvolu růže. Vyrůstá ze země, používajíce přitom stromy jako oporu, a farmáři ho obvykle sklízí jako několik let starý.

Nezpracovaný ratan roste v deštných pralesech. Jeho oblíbeným stanovištěm je to, čemu se říká "sekundární prales" - to je místo, kde jsou stromy poměrně mladé a kde světlo proniká velkou měrou až k půdě. Naproti tomu "primární pralesy" mívají větší a starší stromy a průnik světla k půdě bývá menší.
Místní farmáři ratan pěstují v "pralesních zahradách". Tyto zahrady mívají 2 - 5 hektarů a průměrný výnos je zhruba 1,3 tun každých pár let. Protože stromy zůstávají přirozeně stát i po sklizení ratanu, nezpracovanému materiálu se říká "nelesní produkt" a může být tedy vyňat ze sazeb a omezení, týkajících se lesních produktů - tedy alespoň teoreticky. Ve skutečnosti je tu ale silná lobby k indonéské vládě za překlasifikování ratanu, který je momentálně klasifikován jako "lesní produkt", nikoli jako pěstěná rostlina.

První krok v produkci ratanu je sklizeň. Ta je velmi náročná na lidskou práci a je prováděna týmem vesničanů, kteří se ve sklizni střídají s ostatními místními farmáři, kteří jim vypomáhají. Pozorovat je, jak sekají a zbavují ratan jejich pichlavé vnější vrstvy je úplně ohromující. Tihle chlapi vyšplhají na stromy, vyndají svoje mačety a začnou sekat. Nejdřív musí ratan odsekat, potom odlomit vnější vrstvu a nakonec vyloupnout samotné jádro ratanu.

Ratan musí být dále upravován, než se může použít na tkaní, na výrobu nábytku nebo na jiný produkt, jehož základem byl ratan. První krok této úpravy je omýt ratan v řece, aby se odstranily veškeré vady a ratan byl dokonale čistý. Přitom se odlupuje vrstva silice, která obvykle jádro ratanu pokrývá.

Dalším krokem je vyuzení ratanu, při kterém se jeho barva mění z bledě zelené na žlutou. Umytý, nezpracovaný ratan se uloží do něčeho, co vypadá jako dřevěný orámovaný stan, jehož podlaha je asi stopu nad zemí. Nezpracovaný ratan se pokládá na sebe na hromadu, dokud není dřevěný rám plný. Rám se potom zakryje nepromokavou plachtou, která je k zemi upevněna kamenným závažím.
Síra se pod plachtou nahromadí, roznítí a proces uzení začíná. Než celý proces proběhne, trvá to obvykle asi jeden den.

Potom se ratan vysouší, aby se odstranila nadměrná vlhkost a produkt byl připraven k použití. Toto vysoušení se provádí venku, pod horkým rovníkovým sluncem, a trvá to další dva nebo tři dny, než je tato fáze u konce.

Po vysoušení je ratan připravený k použití. Může být dále zpracováván - například jádro ratanu je ohebné a používá se k ručnímu vázání knih. Asi 60 % ratanu jde do nábytkářského průmyslu, jehož hlavním centrem je ostrov Jáva.